THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
I ve slunném a vínem opilém kraji kolem francouzského Lille se najde parta umíněnců, kteří otravují vinařům jejich odpolední siestu deathgrindovým rámusem. Chlapci své řádění v touze po jisté originalitě oproti desítkám jiných ozvláštnili trochou jemného crustového koření, jež dodává celé výroční kolekci příchuť poněkud hrubšího aperitivu, jenž na jazyku po chvíli převalování trochu škrábe. Inu ne pokaždé se první sběr z nové vinice vydaří na výbornou. Chce to přeci jen ještě vychytat nějaké ty mouchy. Při druhé a následně další degustaci ovšem seznáte, že více než nedotaženost instrumentální ubírá prvnímu dojmu na efektu především zvukový kabát, který je pohříchu poněkud nabasovaný a zašpiněný, jakoby potažený vrstvou prachu (kluci asi nahrávali v nějakém starém vinném sklepu). Celkem desítka skladeb při bedlivějším poslechu působí celkem kompaktně a protože to není jenom sypanice od začátku do konce a Gerbe Of Life si dokáží pohrát s valivým rytmem a semo tamo si najdou i ozvláštnění v podobě zakomponování třeba úryvku z gregoriánského chorálu dospod skladby, člověk se nenudí. Škoda jen, že výtěr z hlasivek zpěváka poukazuje na nějaký harmonizéroidní zánět, který celé jeho chroptění v ladné franštině činí nesrozumitelným. Á, ano – ovšem, Gerbe Of Life zůstávají věrni poučce o tom, že jejich jazyk je velmi zpěvný, a pokoušejí se toto moudro aplikovat i do vod death/grind/crustových. Leč – co z toho… Xeroxovaný obal proma obsahuje texty, žel jsa tohoto krásného románského jazyka víceméně neznalý, jejich elegancí uchvácen báti nemohu. Prozradím jen, že Gerbe Of Life obsahové originality nepobrali, protože kromě nesouhlasu s obchodem s orgány se pozastavují nad demagogií církve, něco pějí o pedofilech, psychických potížích, politické maškarádě a apokalypse… no znáte to, ne? Chcete-li vědět více, stačí se podívat na stránky, které jsou vypálené i v drážkách proma. Franštiny neznalí si však moc nepočtou…
7 / 10
Split w. Repudiate (2002)
Promo (2002)
Gerbe Of Life (2001)
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.